Bavlník je rod zahrnující asi 40 druhů a 700 poddruhů dvouděložných rostlin z čeledi slézovitých. Jsou to jednoleté nebo víceleté rostliny. Z těch se během tisíciletí (dosud nejstarší nález zbytků tobolky bavlníku v Mexiku má pocházet z roku 5800 před n. l.) kultivovalo několik druhů, ze kterých mají na začátku 21. století jen čtyři ekonomický význam, protože se z nich získává racionálním způsobem textilní vlákno. Jsou to:
Bavlník srstnatý (Gosyipium hirsutum) se pěstuje jako jednoletý keř. Pochází asi z Mexika, pěstuje se prakticky ve všech zemích dodávajících bavlnu a již od 20. století představuje kolem 90 % celosvětové sklizně. Vlákna jsou bílá nebo nažloutlá, s délkou 19-38 mm.
Bavlník keřovitý (Gossypium Barbadense) pochází z ostrova Barbados. Dává nejcennější druhy bavlny, které se pěstují zejména v USA, Peru, Egyptě a prodávají např. pod obchodními názvy Pima, Sea Island, (dříve) Mako aj. Vlákna jsou velmi jemná a dosahují délky od 35 do nejméně 50 mm. Podíl na světové sklizni obnáší asi 8 %.
Bavlník bylinný (Gossypium herbaceum) pochází z Indie, pěstuje se hlavně v Indii, Pákistánu a také v jižní Evropě. Vlákna jsou žlutá až nahnědlá s délkou 15-26 mm.
Bavlník stromový (Gossypium arborreum) pochází z Afriky, pěstuje se jako víceletý strom v Indii, Číně, v afrických zemích aj. Rostlina dává poměrně hrubá vlákna o délce 22-24 mm.
Pěstování bavlníku:
Na začátku 21. století se bavlník pěstuje jako jednoletá rostlina (a v minimálním rozsahu jako strom) v 80 zemích světa (v roce 2012) na cca 36 milionech hektarů orné půdy, s průměrný výnosem asi 750 kg/ha. Vhodné klimatické podmínky jsou jen v tropickém a subtropickém pásmu zeměkoule (mezi 36° již.š. a 47° sev. š.).
Vegetační doba:
K růstu je nutných 150 - 200 dnů bez mrazu, 10-30 m3 vody na kg vláken. Půda má být málo kyselá až málo alkalická, dobře odvodněná nebo jílovitý písek. Semena se před setím napouštějí protiplísňovými prostředky. Seje se s odstupem 30-40 cm mezi rostlinami a asi 1 m mezi řádky. 10-12 týdnů po vysetí rostlina kvete (asi 48 hodin), vláknina vyzrává 175-225 dnů po vysetí. Na bavlníku narůstá 5-30 tobolek, v tobolce je až 30 semen, každé je obrostlé až 7000 vlákny. Po sklizni se rostliny odstraní a používají jako hnojivo, příp. jako palivo.
Zavlažování:
Na začátku 21. století bylo asi ¾ osevních ploch uměle zavlažováno. Způsoby zavlažování: Více než 95% plantáží se zavlažuje prostým zatopením, při kterém se však ztrácí 40-60% vody vypařením. Asi 2% ploch se zalévá umělým deštěm, dosahuje se až 90% využití vody, metoda však vyžaduje nákladné investice. Odměřováním vody na zalévání po kapkách se dosáhne až 98% využití, je to drahá metoda používaná jen na 1% ploch. Zavodňování plantáží vede v mnoha regionech k vysychání vodních zdrojů a k zasolení půdy.
Náklady na pěstování:
Během růstu bavlníku se vynakládá při konvenčních metodách pěstování asi 620 prac. hodin/ha
a při plné modernizaci 70-125 hod./ha. Spotřeba chemikálií na tunu bavlny: 400 kg hnojiv, 40 kg insekticidů, 1,2 kg prostředků na opadání listů (před sklizní) Snížení výnosu vlivem škůdců se odhaduje na 34 %, z toho 16 % hmyzem, 12 % nemocemi a 6 % plevelem.
Geneticky modifikovaná semena bavlníku:
V roce 2012 se pěstovala geneticky modifikovaná, zvaná také hybridní nebo Bt-bavlna ve 20 státech, z toho např. v Indii 95 % a v Číně 50 % sklizně. Podle některých průzkumů se dá u geneticky modifikovaných bavlníků snížit spotřeba pesticidů až o 60 %. Odpůrci však poukazují na neúměrně vysoké ceny modifikovaných semen (ceny osiva se zvýšily od roku 1996 do roku 2011 o více než 500 %) a nepředvídatelné následky pro klasickou bavlnu.
Organická bavlna:
Bavlník sepěstuje bez použití škodlivých chemikálií s cílem ochrany životního prostředí a použití bavlny pro zdravotně zaručeně nezávadné výrobky. Dosud (do roku 2013) se z organické bavlny vyráběly např. textilie pro kojence, produkty pro zdravotnickou potřebu, výplň matrací a také oděvy. V roce 1991byly v USA vydány předpisy pro certifikaci organicky produkované bavlny, podle
kterých:
- půda před nasetím musí 3 roky ležet ladem nebo
- se na ní musí organicky pěstovat jiné rostliny než bavlna nebo
- se 3 roky po sobě musí pěstovat bavlna organickým způsobem
Výnos:
Výnos organického bavlníku nepřesahuje polovinu výnosu normálně pěstovaných rostlin, vlákna jsou kratší a mají menší pevnost. Světová sklizeň organické bavlny dosáhla v roce 2009 rekordního podílu 1 % na celkové produkci (v dalších dvou letech poklesla o 1/3). V období 2010/2011 dosáhl ve světě obchod s textiliemi obsahujícími organickou bavlnu obratu asi 7 miliard eur.
Převzato z: https://cs.wikipedia.org/